vánoční koleda
1. Chtěl jsem píct koláče,
nebylo peněz,
takže jsem sotva na
ty kvasnice sved
vyvěřit si mouku,
cukr a mák taky
a ji–né vě–ci.
2. Nejhůře mně bylo
o ty kvasnice,
třikrát jsem pro ně byl,
ba ještě více.
Sládek vždycky mroukal,
kvasnic mi nenechal
a to bylo zle.
3. Když jsem přišel domů,
žena proti mně,
nesu-li kvasnice,
hned se ptala mě.
Já jí odpověděl,
že jich sládek neměl
a tu bylo zle.
4. Popadla přeslici,
za mnou se hnala,
velký kus od domu
pořád mlátila.
Ty nešťastný osle,
kdo tebe kam pošle,
nic nevyřídíš.
5. Já popadnu putnu,
běžím ku Praze,
tam jsem kvasnic dostal,
pospíchám zase.
Než nastoje věřte,
zmrzly mně na cestě,
co žena řekne?
6. Když jsem přišel domů,
již byl Štedrý den,
jen ty, má ženuško,
mouku z pece vem.
Kvasnice již máme,
hned to zaděláme,
neb již čas máme.
7. Byli jsme hotovi
za malou chvíli,
najednou do pece
jsme to vsadili.
Jak první vytáhla,
hned ho rozlomila,
on byl sražený.
8. Žena s velkou zlostí
u pece stála,
vlasy z hlavy dřela,
na mne mluvila:
Ty nešťastný osle,
kdo tebe kam pošle,
nic nevyřídíš.
9. Popadla lopatu,
za mnou se hnala
velký kus od domu,
pořád mě tloukla.
Tu mě porazila,
lopatou mě bila,
nic do tě není.
10. A já od té doby
doma jsem nebyl,
jsou-li koláče v peci,
to já nevím.
Koledovat musím,
o kus chleba prosím,
těžce se živím.
11. Ale já vás žádám:
Koledy dejte!
Jaké já hody mám,
to si nepřejte.
Nerozlobte ženy,
neb velkou zlost mají,
si pozor dejte.
Ve zpěvníku:
Já písnička 3 /56