česká lidová

1.
Loučení, loučení,
což je to těžká věc,
když se musí rozloučiti,
když se musí rozloučiti
s panenkou mládenec.

2.
Když jsme se loučili,
oba jsme plakali,
oba jsme si bílým šátkem,
oba jsme si bílým šátkem
oči utírali.

3.
Když jsme se loučili
pod zeleným dubem,
vždycky jsem ti říkávala,
že ta láska není stálá,
že svoji nebudem.

4.
Až já půjdu lesem,
budu plakat hlasem,
dám si klobouček na stranu,
na panenku zapomenu
a budu zas vesel.