Jste zde: Zpěvníček u nás > Lidovky > Lidovky P

Lidovky P

Pásla ovečky

3/4 takt

PásGla ovečky v zeDleném Gječku,
pásla ovečky v čerDném leseG.
D na ni dupy, dupy dup,
ona zas cuD7py, cupy, cup.
HouGfem, ovečky, seDžeňte seG všecky,
houfem, ovečky, seDžeňte se!

Pec nám spadla

PecA nám spadla, pec nám spadla,
kdopak nám ji poE7staví?
Sta rý pecař není doma
a mladý to neAumí.

Zavoláme kominíka,
ten má dobré nářadí,
strčí štětku do komína
a už je to hotový.

Zavoláme na dědečka,
ten má velké kladivo,
dá do toho čtyři rány
a už je to hotovo.

Pekla vdolky

PekAla vdolky z Hmlý mouky,
syE7pala je perAníkem,
F#mzela je HonHmzíčkovi
oE7tevřeným oAkýnkem.

Jez, Honzíčku, jsou dobrý,
jsou perníkem sypaný,
budou-li ti dobře chutnat,
jsou tam ještě takový.

Piju já

3/4 takt

PiAju já, piju já,
  jsem propil všecko,
|: ješDtě mám proApíjet
z koE7ně sedélečAko. :|

Piju já, piju já,
už jsem propil všecko,
ještě mám propíjet
tebe, galánečko.

Piju já, piju já,
už jsem propil všecko,
ještě mám propíjet
ženě rubáčisko.

Plavala husička po Dunaji

3/4 takt

|: PlaAvala husička po Dunaji,
housátE7ka se za ní kolébají, :|
|: mysliveček naA ně čeká,
žeD starou zaAstřelí, mlaE7dé necháA. :|

Počkej, myslivečku, povím na tě,
žes prodal jedličku nastojatě,
povím na tě v kanceláři,
žes prodal jedličku hospodáři.

Počkej já povím

3/4 takt

PočGkej, já poDvím,
žesD7 na mně louGdíval,
počkej, já poDvím,
žesD7 na mně chtělG.
V zahrádce Džičku,
po cestě huGbičku,
počkej, já poDvím,
žesD7 na mně chtělG.

Pod naším okýnkem

PodA naším okýnkem
rosE7tou tam dvěA růže,
pod  naším okýnkem
rosE7te tam štěpA.
|: JsouD na něm jabAlíčka,
trE7há je AAnčička,
jsou  dobrá, jsou sladká,
jsouE7 jako medA. :|

Pod našima okny

PodD našima okGny teAče vodičkaD,
napoj mně, má miAlá, mého koníčkaD.
|: Nechci, nenapojím, G se koAně bojím,
D se koně boGjím, žeA jsem maličD. :|

Můj koníček vraný, ten nic nedělá,
jenom když mu řekneš, že jsi má milá.
On ti hlavu sehne, ani se ti nehne,
ani se ti nehne, holka rozmilá.

Pod našima okny roste oliva,
pověz mně, má milá, kdo k vám chodívá?
K nám nikdo nechodí, neb o mě nestojí,
neb o mne nestojí, že jsem chudobná.

Pod našima okny roste růže květ,
pověz mně, má milá, proč tě mrzí svět?
Mě svět nic nemrzí, ale srdce bolí,
ale srdce bolí, plakala bych hned.

Pod Prešpurkem kraj Dunaja

PodG PrešDpurGkem krajD7 DunajaG,
podD PrešApurDkem krajA7 DunajaD,
jeG kasárňa, je kasárňa,
jeEm kaDsárGňa maD7lovaG.

Pod kasárňú strom zelený,
pod tým stromem vojsko leží.

Z hory věter profukuje,
už to vojsko mašíruje.

Mašíruje na dvě strany,
Z Uher do Čech, do Moravy.

Pod tým naším okénečkom

PodG tým naším okAménečkom
DvelD7mrázG,
a v tej našej stuAmdenečke
nieDto voD7dy zasG.
Vezmem siHm ja seCkerečku,
preAmbemD7 tu stuGdeneD7čku
aG v tej našej stuAmdenečke
buDde voD7da zasG.

Pod tým naším okénečkom
z bielej ruže kvet,
povedz že mi, moja milá,
čo ťa mrzí svet?
A mňa ten svet nič nemrzí,
len mňa moje srdce bolí,
plakala bych hned.

Pod tým naším okénečkom
biela lalija,
povedz že mi, moja milá,
kto k vám chodieva?
A k nám nikto nechodieva,
lebo sa mňa každý boja,
že som chudobná.

Prší prší

PrAší prší len sa leje
ne zatváraj milá dvere.
|: MiDlá má duAša má
neE7zatváraj predA nama. :|

Keď som išiel od Zuzičky
štrngali mi ostrožtičky.
Štrngali brngali
sivé očka plakali.

Svätý Jane, ja ťa prosím
ja to dievča dostať mosím.
Hoc mi bráni otec, mať
ja to dievča mosím mať.

Ptala se Zuzana Kuby

PtaAla se Zuzana KuE7by, Kuby,
jestli má veverka zuAby, zuby.
Cožpak jsi, Zuzano, hlouE7pá, hloupá,
kdo se jí na zuby kouA?