Jste zde: Zpěvníček u nás > Lidovky > Lidovky A

Lidovky A

A já pořád kdo to je

AG já pořád, kdoC to je, kdoC#dim to je,
žeG nám nedá poD7kojeG?
A já poD7řád, kdoG to tluče
aD7 on bednář naD obruče!
AG já pořád, kdoC to je, kdoC#dim to je,
žeG nám nedá poD7kojeG?

A já pořád, kdo to je, kdo to je,
že nám nedá pokoje?
Bednář sudy dodělává,
přitom velké rány dává.
A já pořád, kdo to je, kdo to je,
že nám nedá pokoje!

A já sám

AG já sám, vždycky sám,
svýD koníčky okGšíruju,
a  já sám, vždycky sám,
svýD koníčky osGedlám.
SvýD koníčky okGšíruju,
svouD panenku poGmiluju.
A  já sám, vždycky sám,
svýD koníčky osGedlám.

A já taká dzivočka

AHm já taká dziF#7vočkaHm,
cinEmgilinF#7gi bomHm,
ráda vijem piF#7rečkaHm,
cinEmgilinF#7gi bomHm.
|: Dda vijem, Ada dámD,
cinEmgilingi bom bomE#dim bomF#7,
iHm za kalap zaF#7kládámHm,
cinEmgilinF#7gi bomHm. :|

A já taká jaký mac,
černé oči musím mať,
černé oči mac mala,
já se na ňu podala.

A ty, cigán, dobre hraj,
na děvčata nekukaj.
na děvčata na šumné,
naj nechodja po humně.

A ty svatý Vavřenečku

3/4 takt

AG ty svatý VavD7řenečkuG,
stojíš na pěknýmC kopečkuG,
|: vycházeAmpanD7ny z teGbe
jako anděloD7vé z nebeG. :|

První vyšla celá bílá
a ta druhá se jen skvíla
a ta třetí ještě hezčí,
to byla má z nejmilejší.

Čtvrtá vyšla jako obraz,
když mě nechceš, hrom tě rozraz!
Hrom tě rozraz na dvě strany
pro falešný milování.

A vy páni muzikanti

AC vy, páni muzikanti,
přiGšla jsem vás jeG7dovatC,
za hrajte mně tuto píseň,
kteGrú vám buduG7 zpívatC.
Štymujte si muDmziku
poG7dle mého jaCzyku,
vy  jste všeci grobiáni,
G vám jináč neG7řeknuC.

Najprve budu jedovat
toho s tyma huslama,
ten by byl dobře udělal,
kdyby byl zůstal doma.
S huslama se pochlubil,
leda peněz nalúdil,
ten by byl dobře udělal,
kdyby tu byl nechodil.

A ten šelma s tú píšťalkú,
ten se jenom usmívá.
Tomu je tak vždycky dobře,
když si sem tam zhovívá.
On by šel rád do nebe,
ale on tam nebude,
protože tam s píšťalkama
nepůšťajú do nebe.

Cymbalista na svůj cimbál,
ten vždycky zhusta pere,
když mu chlapci dobře platí,
on se jenom usměje.
Praví svým kamarádům:
Dávám vám takú radu,
když vám chlapci dobře platí,
hrajte jen bez ohledu.

Muzikanti, to sú chlapci,
dostanú sa do nebe
mezi samé chocholaté,
co ddělajú he, he, he.
Najprv půjde húslista
a za ním cymbalista,
naposledy na půl kozy
ponese sa basista.

Aby nás Pán Bůh miloval

AGby násC PánD BůhG miCloDvalG, miCloD7valG,
hříchy oCdpusDtilG, neCbeD dalG, neCbeD7 dalG,
nic nežáHmCmeG, jeCnom toG saAm-Em,
aGby násC PánD BůhG miCloDvalG, miCloD7valG.

Aby nás Pán Bůh potěšil, potěšil,
více dobrého naštědřil, naštědřil,
nic nežádáme, jenom to samé,
aby nám Pán Bůh naštědřil, naštědřil.

Adámku náš

AAdámku náš, copak děláš?
Dti jdou doA školy, tysE7 ještě v posAteli,
oE7 nic nedbášA, oE7 nic nedbášA!

Adámek vstal, boty hledal.
Nevěděl, kam boty, kabátek, kalhoty
včera si dal, včera si dal.

Adámku náš, copak děláš?
Na louce ti pasou, ty jsi mezi chasou,
o nic nedbáš, o nic nedbáš!

Ach není tu není

AchE7, není tuA, není, coE7 by mne Ašilo,
achE7, není tuA, není, coE7 mne těšíA.
KdyE7by tu Avalo, coE7 mne těšíAvalo,
byE7lo by A srdce veE7selejšíA.

Jaké to vorání bez pluhu, bez koní?
Jaké to vorání bez koleček?
Takové vorání jako milování,
jako milování bez hubiček.

Pořád mně dávají, co se mně nelíbí,
pořád mně dávají, co já nechci.
Dávají mně vdovce, ten má jen půl srdce,
půl ho dal nebožce, půl by dal mně.

Ach, není tu, není, co by mě těšilo,
ach, není tu, není, co mě těší.
Co mě těšívalo, s vodou uplavalo,
ach není tu, není, co mne těší.

Ach synku synku

AchA, synku, synku, doE7ma-li jsiA,
Ach, synku, synku, doF#7ma-li jsi?
TaHmtíček se ptá, orE7al-li jsi,
taAtíček seF#m ptá, orHmal-liE7 jsiA?

Oral jsem, oral, ale málo,
kolečko se mi polámalo.

Když se ti zlámalo, dej ho spravit,
nauč se, synečku, hospodařit.

Andulka konopě močila

ACndulka konopě moG7čilaC,
žabka jí do kapsy skoG7čilaC.
NaG7 druhý den moCčila len,
žabFka jí z kapCsičky
skoG7čila venC, ven, ven,
žabFka jí z kapCsičky
skoG7čila venC.

Andulko šafářova

|: AnDdulko šaA7fářovaD,
husičky neA7máš domaD. :|
HuA7sy jsou v ječDmeně,
AnA7dulko, vyDžeň je!
Vyžeň je z ječA7mene venD
dřív, než budeA7 bílej denD!

Já bych je ven vyhnala,
jen kdybych se nebála.
Paňmáma lehce spí,
jak se hnu, všecko zví.
Já nesmím z komůrky ven
dřív, než bude bílej den.

Anička dušička kde si bola

AAmnička, dušička, kdeD7 si bolaG,
keďC si si čižmičky zaG7rosilaC?
BoCla som v Gjíčku, žaAmla som traE7vičku,
duAmša moja, duE7ša mojaAm.

A ja som po tri dni trávu kosil,
eště som si čižmy nezarosil.
A ja som hrabala, teba som čakala,
duša moja, duša moja.